Bestiář - 23. První lekce

17. srpna 2015 v 18:50 | Adarra |  Bestiář - kapitoly
Kapitola 23 První lekce

Napřed jsme se s Miliou a Gaiou museli dohodnout, odkud začneme a kterým směrem se vydáme potom. Připadla na nás magická ochrana hranic Šerie, což znamenalo, že nejlepší bude je celé obejít. Tapecharovo sídlo, kde jsme se nyní nacházeli, leží na jihu Východní Ruevínie, severské země mezi velkým Šerým a menším Kračianským hvozdem. Východní Ruevínie je země ovládaná svobodomyslnými gryfy a také podle toho vypadá. Místní dominantou je nesmírně vysoká a špičatá skála nazývaná Rûew - moje ostré oči ji viděly i odsud, ačkoli ji od nás zrovna dělilo asi dvě stě mil.
Jelikož se Ruevínie nalézá v severní části Šerie, navrhla Milia, ať začneme od severu. Severní hranice jsou nejblíž a dostaneme se k nim nejrychleji.

"Můžeme se vydat do Kračianu a potom přes Muertský cíp na východ a potom na jih do Talpíazu," uvažovala nahlas moje družka.

"Pročpak?" zeptal jsem se trochu kulišáckým tónem, jako bych z toho měl nějakou legraci. Ve skutečnosti to nebyla žádná sranda, ale nápad. Mohli bychom s tolik potřebným magickým výcvikem obou přítomných dam začít hned teď.

"Je to nejkratší cesta," opáčila Milia přesně jak jsem čekal. Podezřívavě se na mě podívala, už tušila, že tímhle něco sleduju. Čekala, co ze mě vypadne.

"Skutečně?" protáhl jsem a ušklíbl se na ni, samozřejmě nijak zle. "Skutečně je to nejkratší cesta? Nedalo by se někam jinam dostat rychleji?"

Milia pochopila, že ji zkouším, a zcela vážně se nad tím zamyslela. Gaia také.
Nakonec promluvily obě zaráz, každá ale tvrdila něco jiného.

Milia prohlásila: "Pokud vím, tak ne. Přemisťováním se sice lze dostat z místa na místo ve zlomku vteřiny, ale je známo, že s rostoucí vzdáleností, kterou je třeba překonat, se tato doba prodlužuje. Navíc se prodlužuje stále více; při cestě dlouhé třeba tisíc mil trvá posledních sto mil asi pětkrát déle než prvních sto, a při cestách ještě delších se rozdíl prudce zvětšuje. Na severní kraj kontinentu je to odsud asi 2 000 mil. Přemístím se tam asi za tři vteřiny. Kamkoli jinam je to dál a trvalo by mi to déle. V Šerii nejsou žádné Brány - kvůli bezpečnosti - a navíc, při cestě Branou platí to samé pravidlo, čím delší vzdálenost, tím déle to trvá. No, a kdybych letěla nebo běžela, je to taky jasné! Ten samý princip!"

Gaia přišla se zajímavým názorem: "Za určitých okolností ano. Třeba kdyby na místě určení byl nějaký můj spojenec, mohla bych se k němu přitáhnout pomocí navázání na jeho osobu zcela mimo časový horizont. Bylo by úplně jedno, jak by to bylo daleko nebo jaké překážky by mi stály v cestě. Pouto mezi mnou a danou spojovací osobou by nakrátko spojilo naše duše v jeden celek a ve zlomku absolutna a ničeho by se prostor i čas přelomily a my oba bychom byli rázem na tomtéž místě!"

Bože můj. Poněkud mě zklamaly - myslel jsem si, že jsou chytřejší.
Zvedl jsem ruce. "Zadržte. Obě."

Milie, která se tvářila trošku vykuleně (asi ji Gaino tvrzení taky překvapilo), jsem klidně sdělil: "Budu tě toho muset ještě hodně naučit, moje milovaná."

Pak jsem se otočil na Gaiu. Vypadala pyšná sama na sebe. Dlouho ale nebyla. Hned jak spatřila můj káravý výraz, došlo jí, že se mi na jejím nápadu něco nelíbí, a lehce zvadla. Zeptal jsem se jí: "Kde jsi tohle slyšela, o tom napojování na duše druhých?"

"Sestry to říkaly. U nás takové věci zkoumáme a zabýváme se jimi."

"A už jsi to někdy zkoušela?" zeptal jsem se jen tak pro formu. Gaina vášnivá mysl pro mě byla stejně snadno čitelná jako ty ostatní, ale z jistých… OBAV z její smyslnosti jsem tam raději nevstupoval. Miliino srdce je pro mě příliš cenné.

"Ne," přiznala svůdná nymfa a mrkala na mě dlouhými řasami. Chtěla mě uchlácholit.
Zprudka jsem potřásl hlavou, abych se bezpečně vymanil z jejího vlivu, a stroze jsem jí doporučil: "Tak to v žádném případě nikdy nezkoušej."

S povzdechem jsem svým novým "žákyním" sdělil: "Na moji otázku jste obě odpověděly špatně. Milia žádný spolehlivý způsob neomezeného cestování nezávislý na čase nezná. Nemáš moc rozsáhlé znalosti, Milio, ale stydět se nemusíš - spadá to do sfér manipulační magie a magie podstat, a o té neví nic skoro nikdo. Gaia sice jednu možnost řešení otázky vymyslela, ale ta možnost není ani spolehlivá, ani dobrá, a nebudu vás ji učit ani ji s vámi provozovat. Gaio, to, o čem jsi mluvila, je starodávný princip vycházející z černé magie. V časech dávno před tím, než jsem se narodil, podobnou magii užívali mocní zlí mágové - primárně ovšem nikoli k cestování. Jejím hlavním účelem bylo totiž něco jiného. Gaio, jednu věc si laskavě zapamatuj: SAMOSTATNÉ DUŠE NIKDY NESPOJUJ. Celistvá duše se nesmí narušit. Slučování duší je strašlivě nebezpečná věc a mnohdy způsobuje děsivé a nevratné následky. Detaily snad po mně radši ani vědět nechtějte. Jde o něco zcela jiného než pouto mezi dvěma dušemi, které jsou spolu v kouzelném svazku. Třeba já a Milia jsme takto spojeni na duševní úrovni - naše duše jsou 'srostlé' a totéž platí pro naše mysli. Jenomže pořád máme oba každý svoji vlastní osobnost, moc a svobodnou vůli. Naše duše jsou stále DVĚ a nikoli jedna. Gaiou popisovaná magie by měla za následek prolnutí dvou nebo více duší do jediné, zmutované a obludné… No, duše už bych tomu výslednému patvaru ani neříkal. Rozumíte, co vám tím chci říct?"

Kývaly hlavami, tak jsem pokračoval. "Dál - pokud vás mám něco opravdu naučit, musíte mě poslouchat a plnit pokyny, které vám dám. Probereme si spolu nejprve několik základních principů magie podstat, abyste se s ní trochu seznámily a víc ji pochopily. Teprve pak se můžeme posunout dál. Začneme tím, co už jsem nadhodil. EXISTUJE vcelku bezpečný a po určité praxi docela snadný způsob cestování neovlivněného časem ani vzdáleností. Vychází právě z magie podstat. Jádro téhle magie spočívá v tom, že když znáte a plně pochopíte podstatu nějaké věci, můžete ji ovládnout, a pokud ji ovládnete, můžete si s ní dělat, cokoli se vám jen zamane. Platí to pro veškeré objekty, které v Prostoru jsou, živé i neživé, obyčejné i magické. Nuže pokud chcete použít magii podstat k tomu, abyste mohly dle své vůle třeba cestovat kdykoli kamkoli jakkoli a nijak neomezeny, máte dvě možnosti. Zaprvé je možné se takhle dostat na kterékoli místo, jehož podstatu ovládáte nebo jste ji aspoň dřív ovládaly a neovládá ji momentálně nikdo jiný, kdo by vám v tom bránil. Vůbec přitom nesejde na tom, kde se v daný moment nacházíte vy, ani na jiných okolnostech. Když něco ovládáte skrz podstatu, umíte s tím manipulovat pouhou myšlenkou i na dálku, bez omezení. Takže se jenom napojíte na danou lokalitu a 'přimějete ji, aby vás přijala'. To vám brzy popíšu konkrétně a celý postup vás naučím. Výsledkem je právě to, co jsem po vás chtěl - když vás místo takhle přijme, octnete se rázem přesně tam, kde jste chtěly být, na metr přesně. Dokonce si můžete i vybrat přesnou polohu i pozici, v níž se tam objevíte. Dobré, ne? Je to účinný způsob, ale má jednu velikou nevýhodu: vaše cestování je při něm omezeno pouze na lokality, jež ovládáte. Nikam jinam se dostat nemůžete. To není zrovna praktické. Takže je tu ještě druhý způsob, mnohem užitečnější, a na ten se určitě zaměříme. V souvislosti s tím vám zadám první úkol. Pro každého mága, který se hodlá pouštět do magie podstat, je totiž nejdůležitější jedna věc: musí znát a ovládat podstatu SÁM SEBE. To je třeba udělat jako úplně první, protože bez toho nejen že se jen těžko pohnete dál, ale navíc se vystavujete ohromnému nebezpečí ze strany všech ostatních mágů magie podstat. Když manipulujete s podstatami, je to na vás poznat. Mágové téhle úrovně se mezi sebou vždy poznají, protože tyhle schopnosti ze sebe okamžitě vycítí. Pokud by jiný takový mág ovládl vaši vlastní podstatu, jste nadobro ztraceny a stáváte se jeho bezvýhradnými otrokyněmi. Jediné, co vám zajistí osobní bezpečnost, když se zařadíte mezi takhle mocné kouzelníky, elitu čarodějů, mezi kterými je opravdu velké množství extrémně nebezpečných a bez pardónu zrůdných kreatur, je právě to, že svoji podstatu budete znát a držet pod nadvládou VY SAMY. Potom totiž bude pro ty druhé mnohonásobně těžší jen pomyslet na to, že by vás ovládli. Dává vám to možnost bránit se případnému útoku. Bez nadvlády nad vlastní podstatou byste naopak byly naprosto bezbranné a dostal by vás první mág, který by se o to pokusil. Takže - odteď po vás chci, abyste se DŮKLADNĚ, ale opravdu sakra pořádně, věnovaly průzkumu svého vlastního já. Musíte o sobě vědět všechno. Zdá se to být maličkost - není. Věřte tomu. Znát sám sebe do hloubky až na samotné dno, plně pocítit a pochopit ÚPLNĚ VŠE, co je ve vás, a všemu z toho porozumět, není nijak jednoduché ani příjemné. Obvykle trvá roky, než mág pochopí a přijme sám sebe natolik dobře, aby se mohl vůbec pokusit o ovládnutí své vlastní podstaty. My tolik času nemáme, a proto vám budu muset pomoci, jak jen toho budu schopen. Snažit se ale musíte hlavně vy. Nesmíte se toho bát a nesmíte couvnout, ať už byste měly najít cokoli. Berte to jako svůj trvalý úkol a pracujte na tom kdykoli si vzpomenete. Radím vám, abyste si vzpomínaly často, nebo si mě nepřejte - pokud to nevezmete dostatečně vážně, plýtvat na vás svou energií nehodlám, to si pište. Nebudu vás dokolečka honit ani upomínat. Ale dávejte si pozor."
Pohlédl jsem k severu. "Až poznáte samy sebe, a věřte, že až k tomu dojde, tak to budete vědět najisto, musíte samy sebe ovládnout. Řeknu vám jak. Pokud uspějete, otevřou se vám obrovské možnosti. Třeba to cestování… Budete schopny přemístit se KAMKOLI nezávisle na čase ani vzdálenosti. Právě přes svoji vlastní podstatu, protože budete přesouvat v Prostoru právě SEBE. Je to vysoce efektivní a spolehlivé. Radši se ale zatím moc netěšte."

"Proč ne?" zeptala se Milia.

"O magii podstat se mezi mágy pokouší kdekdo, ale skoro nikdo to nedokáže. Téměř všichni pohoří na tom, že nedokáží projít tou úplně první zkouškou - a to je právě to ovládnutí sebe sama, své podstaty. Mně samotnému také dělalo potíže se plně pochopit - přes všechny svoje zkušenosti jsem se v sobě pořád správně nevyznal a dlouho jsem nemohl přijít na to, kde dělám chybu. Tyhle problémy má skoro každý a málokdo je překoná. Nevím, jestli to zvládnete vy."

"Zvládneme!" ujišťovaly mě jedna přes druhou. Nebo ujišťovaly sebe?

"Jste mnohem složitější, než si myslíte," varoval jsem je. Nepřely se se mnou, věřily, že o těchhle věcech vím víc než ony.

Potom jsme vyrazili. Protože moje kolegyně na rozdíl ode mě cestovat nezávisle na čase a vzdálenosti ještě nedovedou, vydali jsme se tam, kam navrhovala prve moje Milia.

Na sever do Kračianu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 25. ledna 2017 v 3:00 | Reagovat

boží kapitola

2 adarracardigan adarracardigan | E-mail | Web | 27. ledna 2017 v 21:06 | Reagovat

Díky. ;-)
Měla bych zase začít přidávat, tohle není ani zdaleka vše, co mám napsané... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama