Bestiář - 22. Úkol mágů

25. srpna 2014 v 15:22 | Adarra |  Bestiář - kapitoly
Kapitola 22 Úkol mágů

Červený drak nám třem naznačil, ať ještě neodcházíme. Něco měl na srdci. Nahlédl jsem mu do hlavy, a když jsem zjistil, o co jde, nasupeně jsem si povzdechl a otočil oči v sloup - tak, aby to viděl.

"Netvař se tak, Wardlaku," napomenul mě, nicméně spíše než káravě to znělo ustaraně, "v otázkách magie a vedení boje jsi odborník na slovo vzatý, to ti nikdo upřít nemůže, ale tady nejde jenom o boj samotný, to víš. U vás se na takové věci nejspíš nehraje, ale my se nepouštíme do tak závažných akcí sami. Ani nemůžeme. Zakrátko se sem sjedou vyslanci mnoha spřátelených ras - ty víš, na co tě chci upozornit, ale já ti to radši řeknu i tak. VŠICHNI TO JSOU NAŠI SPOJENCI. To se týká i Voëddfarů. Chápu, že spolu dobře nevycházíte, ale to na mém rozhodnutí nic nemění. Pokus se PROSÍM ovládnout, ať vše proběhne v klidu. Teď nezáleží na tom, co jste si mezi sebou kdy udělali. Musíte táhnout za jeden provaz, nebezpečí je příliš vážné."

V tomhle místě jsem ho přerušil. "Řekneš to i jim?"

"Jistě," nedal se Ebidramon vyvést z míry, "uvědomuji si, že tvoje minulost je v nastalé situaci komplikací, s níž se musíme vypořádat. Postarám se o to - koneckonců povedu všechna jednání. Jenže pokud nemá naše plány nijak narušit případná zlá krev mezi tebou a…" Nechtělo se mu pokračovat, tak jsem to bez servítků dořekl za něj: "A těmi, kterým jsem ublížil. - Hele, Ebidramone, nemusíš mi to sáhodlouze vysvětlovat. Neboj, udržím se na uzdě. Nic jim neudělám - pokud se ovšem udrží ONI. V takovém případě za sebe neručím."

Řečeno jasně a stručně. Ať už se podle toho nějak zařídí, když je ten hlavní diplomat, no ne? Byl to ON, kdo mě prakticky na kolenou prosil, abych vstoupil do Válečné Rady a pomohl chránit Šerii před nepřáteli. Já se do Rady necpal. Když už tu jsem, měl by problémy z toho plynoucí řešit Ebidramon, když mě tu právě on tolik chtěl.

Ebidramon pochopil. "Dobrá… Víc od tebe asi nemůžu chtít," prohlásil ne moc spokojeně.

"To nemůžeš." Proč se tak diví? Přece ví, co jsem zač.

"To zvládneme," vložila se do toho Milia. Přistoupila blíž a hleděla střídavě na mě a Ebidramona.

Gaia se přidala. "Samozřejmě. Přinejhorším použiju svůj dar."

Milia se na ni zaškaredila, ale mě to docela pobavilo. Představa, že se strhne nějaká mela mezi mnou a třeba Voëddfary, zapřisáhlými nepřáteli všech černokněžníků, kterou Gaia zarazí tak, že nás všechny uhrane svým magickým šarmem, byla vcelku zábavná. Není to ovšem až zas takový nesmysl. Prakticky jakýkoli chlap, který se kdy s Gaiou setká, nutně musí podlehnout jejímu kouzlu. Nymfa této své schopnosti hojně využívá, například k tomu, aby ukončila mužské hádky nebo rvačky. Stačí chvilenka a prve rozběsnění, soptící samci rázem zapomenou na všechno ostatní a mají oči i myšlenky jedině pro ni. Praktické, navíc Gaie to lichotí. Ráda se předvádí.

Chudák Milia. Už teď z ní žárlivost přímo sálá. Asi bych se měl vážně pokusit o to, aby k žádnému konfliktu nedošlo a Gaia nemusela zasahovat. Už jen kvůli Milie.

Ebidramona Gaino prohlášení uklidnilo. "Nuže dál," promluvil znovu, tentokrát k nám všem, "čeká vás spousta práce. Chci, abyste úplně nejdřív ze všeho posílili naše ochrany. Za druhé musíte okamžitě zahájit studium magie podstat. Wardlaku, jsi jediný, kdo tuhle magii plně ovládá. Pokus se naučit Miliu s Gaiou co nejvíc. Vysvětli jim všechno, co potřebují vědět. A za třetí, až se začnou shromažďovat armády, chci, abyste VY zajistili jejich bezpečí. Vymyslete jim magickou ochranu, která vyruší ničivou moc útoku skládanek. Je mi jedno, jak to uděláte. I když, Wardlaku, pokus se nepoužívat černou magii, ano? To bych ostatním fakt dost těžko vysvětloval, a ani mně se to nelíbí. Vím, že to bude těžké, ale spoléhám na vás, že si s tím poradíte. Musíte zjistit účinnou zbraň proti nepříteli. My se vám pokusíme ve všem vyjít vstříc, dáme vám prostředky, prostor, jakoukoli pomoc, která vás napadne. Jediné vám dát nemůžu - čas. Je vám to jasné?"


Bylo.
----------------------------------------------------------------------------------

V nastalém shonu jsme na sebe s Miliou neměli moc času, popravdě skoro žádný. Měli jsme práce nad hlavu, zato bez soukromí, protože s námi byla Gaia. Jediná chvilka se naskytla krátce potom, co Ebidramon odletěl za Voëddfary, aby je prokletý Čarkan vzal, to je z toho nemohl vynechat? Nechci se s nimi setkat, a už vůbec ne proto, abych s nimi spolupracoval. Vždy jsem s nimi leda válčil, to ano. No nic. Už jsem toho musel tolik skousnout… Zvládnu i tohle. Snad.

Nuže rudý drak odletěl a Gaia se nakrátko také odporoučela, aby zkontaktovala své příbuzné v hloubi Šerijského hvozdu. Tamní nymfy vědí hodně o magii a jejich kouzelná moc je pro magii podstat jako stvořená. Jistě nám budou užitečné, a pomůžou, pokud je Gaia požádá. Je mezi nimi vysoce postavená, neboť je jednou z dědiček jejich Pramatky.

Gaia se měla co nevidět vrátit a vydat se s námi na hranice Šerie, kde jsme měli začít. Milia využila možná na dlouho poslední příležitosti a tiše, nesměle se ke mně přiblížila, zatímco jsem s nevrlým výrazem stál a koukal. Hlavou mi pořád vířili Voëddfarové.

"Zlobíš se na mě?"

Překvapeně jsem vzhlédl. Vypadala tak smutně, tak zranitelně. V tu ránu jsem měl sto chutí ji odvést někam do bezpečí, a ne ji tahat do války. Mohlo by se jí něco stát. Ta představa… Rychle jsem ji zaplašil.

"Nezlobím," řekl jsem. Dokonce jsem se maličko pousmál, to obvykle nedělám. Nechci ji vidět takhle utrápenou. Trhá mě to vejpůl. Přesto jsem se od té mrzuté události v lese choval, jako bych byl uražený a naštvaný. Vlastně jsem byl. Ale ne na ni.

"Vím o tom, co v sobě máš," řekla najednou a opět mě vytrhla z pochmurných úvah, "vím to od samého začátku, víš. Nemusíš to přede mnou skrývat. Já… Nelíbí se mi to, ale chápu to. Nemůžeš za to. Navíc… Takhle to nebude napořád. Jednou se toho temného dědictví zbavíš. Já tomu věřím."

Já ne. Nicméně její otevřenost a upřímnost mě odzbrojila, jako už tolikrát. Nemám v povaze být sdílný a důvěřivý. Pořád si nemůžu zvyknout na to, že s ní takový být můžu. Černočepelský náhled na svět je takový, že VŠICHNI jsou nepřátelé. Těžko tomu odvykám. Další z mnoha věcí, jež se kvůli Milie musím učit za pochodu.

Objal jsem ji. "Nedovolím, aby se ti něco stalo."

Gaia se vrátila. S pozvednutým obočím zhodnotila naši pozici a zeptala se: "Můžeme už vyrazit?"


Jasně že můžeme.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dan Dan | E-mail | Web | 5. října 2014 v 0:40 | Reagovat

Ahoj,volám sa Dan, niekedy dávno som pridával na svoj blog moju tvorbu :) Po dlhšom čase som začal s aktívnym písaním, a pridal som prvú časť poviedky :) Začína sa ako pravý historický, vojnový príbeh, no neskôr to naberie fantasy/sci-fi prvky. Bol by som rád, ak by si sa na to mrkla/mrkol, ak sa ti chce :) Chcem v nej pokračovať, a potrebujem názor viacerých ľudí, čo je na nej dobre a čo zle, čo by bolo treba zmeniť. Jednoduchu pozitívnu/negatívnu kritiku, aby som sa mohol zlepšovať :)
Poviedka je zo začiatku trochu naturalistická, no ja veľmi nerád prikrášľujem veci, ktoré pekné nie sú :D Ak budeš ochotný/á, môžeš mi nechať nejaký komentár :) Vopred ďakujem za ochotu. S pozdravom Dan ;)Poviedka tu: http://my-fantasy-writing.blog.cz/1410/spqr-1-cast

2 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 9. prosince 2014 v 18:27 | Reagovat

to je perfektní! :D skvěle se mi to četlo :D

3 adarracardigan adarracardigan | 9. prosince 2014 v 19:55 | Reagovat

[2]: To mě moc těší. ;-) Tu na blogu je zatím jen třetina dosud napsaného příběhu, momentálně mám kapitol 67, jenže jsem se nedostala k tomu je sem dát. Zase se do toho dám. :-)

4 adarracardigan adarracardigan | E-mail | Web | 9. prosince 2014 v 19:56 | Reagovat

[3]: Mimo jiné mě zdržují časté komplikace s funkčností pc. :-(

5 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 10. prosince 2014 v 18:06 | Reagovat

[4]: To mě teď taky :/

6 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 25. ledna 2017 v 3:01 | Reagovat

Skvělé já jsem třeba mág
Spřátelíš?

7 adarracardigan adarracardigan | E-mail | Web | 27. ledna 2017 v 21:08 | Reagovat

[6]: Klidně, okouknu Tvůj web. Tento týden mě skolila chřipka, takže jsem okoukla leda postel, ale už je to lepší.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama