Bestiář - 09. Špičák

19. června 2014 v 12:13 | Adarra |  Bestiář - kapitoly
Kapitola 9 Špičák

"Wardlaku," uvítal mě Ebidramon pramálo srdečným tónem, "jaké máš důvody k návštěvě?"

Z jeho slov i mysli byla znát určitá nelibost s mojí přítomností. No není divu. Špičák je něco jako posvátná bašta šerijských draků, nejchráněnější, nejdůležitější sídlo. Navíc je tu veliké množství vajec - a drak je z celého svého života nejzranitelnější právě v době před vylíhnutím. Známá věc. Ebidramon mi už kdysi dávno doporučil se Špičáku vyhýbat. Místní ke mně nemají a nemůžou mít takovou důvěru, aby mě na tomhle území viděli rádi. Dalo by se skoro říct, že na tenhle ostrov nesmím - to by ale musel existovat někdo s takovou pravomocí, aby mi mohl něco zakázat.

"Samozřejmě závažné, Ebidramone," snažil jsem se udržet věcný ráz. Co je mi po dracích, kteří na mě vrhají nevraživé pohledy a zatímco se snaží získat dojem, že mě mají pod dohledem, opatrně odvádějí svá nejmenší mláďata pryč? Kvůli nim tu nejsem.

Obrovský červený drak si mě změřil přísným pohledem a pak přikývnul. Odvedl mě stranou na konec jižního údolí a tam jsme se usadili naproti sobě jako při nějaké audienci. Bytostně jsem cítil, jak čtyři draci z ostrova jdou kus s námi a potom zůstávají stát na počátku údolí jako stráž. No, když je jim to takhle milejší…

"Zrovna jsem byl na severu v Talpíazu," začal jsem, "vpadl tam nepřítel."

"Slyšeli jsme výstrahu," přisvědčil Ebidramon a zavrtával se do mě rubínovýma očima. Kohokoli jiného tady by zastrašil, mě ne. Klidně jsem pokračoval.

"Byl to Černočepel. Zabil mnoho civilistů ještě dřív, než jsem se k němu dostal."

Ebidramon vztekle zavrčel. "To musela být rychlovka."

"Byla," souhlasil jsem. Dokonce jsem částečně sdílel drakovo pohoršení, byť bylo momentálně zamířeno proti všem Černočepelům, tedy i proti mně. "Byl to Otrávená břitva - toho znáš, už tu jednou byl. Vedl tu skupinku, která se pokusila unést Miliu. Jako jediný se tehdy spasil zbabělým útěkem, takže přežil."

Ebidramon se neklidně ošil. Poprava těch pěti zbývajících Černočepelů, kterou jsem tehdy bez soudu a veřejně vykonal, byla dle jeho mínění "bestiální". Ovšem souhlasil, že nic jiného si nezasloužili.

"Břitva sem přišel za mnou," přešel jsem k tomu podstatnému, "otec ho poslal. Bratrstvo bylo napadeno. Tisíce Černočepelů jsou mrtvé. Otec se snažil držet alespoň hranice Graubandu, ale vykoupil to příliš mnoha životy. Obrana Bratrstva je na spadnutí - každou chvílí se útočníci dostanou do jejich říše."

Ebidramon byl dle očekávání zcela šokován, podobně jako předtím já. Kdo Černočepely alespoň trochu zná, považuje je za tu nejnebezpečnější rasu, jaká existuje. Představa, že by mohli být poraženi, je zkrátka nemyslitelná. Každý Černočepel má takovou moc, že ho neskolí ani armáda, byť by byla opravdu veliká a dobře vedená. Našince může zabít zase jenom našinec - protože jediný, kdo může odolat daru Černočepela, je jiný Černočepel, a to jenom pokud je dostatečně silný.

"Bratrstvo bude možná zničeno," dodal jsem.

"To je dobře, ne?" Ebidramon se konečně vzchopil k reakci. "Už nebudou nikoho ohrožovat."

"Ne, Ebidramone," zavrtěl jsem hlavou, "není to dobře. O Černočepely tu nejde. Nemám Bratrstvo o nic více v lásce než ty, to víš. Popravdě je CHCI vidět všechny mrtvé. Jenže teď, když je to poprvé reálné, se z toho těšit nemůžu. Nezajímá tě, kdo ten 'zázrak' dokázal? Mělo by. Je to ta samá věc, která nedávno řádila v Březové. Nebo bych spíš měl říct věci, páč teď už je jich několik stovek."

"Skutečně?"

"Ano. Bratrstvo mě žádá o pomoc, protože začínají být skutečně zoufalí. A Černočepelové obvykle nevědí, jaké to je cítit beznaděj. Teď to poznali. Proti těm věcem nic nezmůžou, podobně jako jsem nezmohl já. Ebidramone, já jsem zjistil, co to je. A říkám ti, nemůžeme se radovat. Měli bychom se bát. Všichni. Někdo, a věř, že je určitě strašlivě mocný, stvořil zhmotněný likvidátor životní síly. Nechce zničit jen Černočepely; chce zničit Gawáeh, život. Veškerý život, tedy i nás. Na Černočepely zaútočil jako na první, protože jsou ze všech nejmocnější. Chce se jich zbavit - ne z nějakých ušlechtilých pohnutek, ale proto, že se na jejich místo chce dostat sám. Ačkoli nad tím skřípu zuby, musím Bratrstvu pomoci. Protože až ten nový nepřítel zničí je, pustí se do všech ostatních."

"Kdo by mohl chtít zničit všechen život? Samotnou jeho podstatu?" vydechl Ebidramon, který už dočista zapomněl, že by měl mít vztek.

"Nevím," přiznal jsem, "ani žádný z Černočepelů se o nic takového nikdy nepokusil. Nejsme šílení - jako vše živé jsme stále závislí na Gawáeh jako ostatní. Zničením života bychom zničili i sami sebe. O to jsem ani já nikdy neusiloval… je to naprosto šílené. A strašné, protože se to opravdu může stát. Ebidramone, musíme něco udělat! A všichni by to měli vědět. Hrozí zkáza všeho živého, co se kdy zrodilo. Zničením Gawáeh by se zhroutil celý systém. Bez ní by již nebylo možné zachovat rovnováhu… zanikly by i druhé síly, Nongawáeh a Lestranda. Zanikly by duše i sama magie. Konec."

Ebidramon vyskočil. "Jak tomu ale zabráníme? Magii principů nikdo pořádně neovládá. Nemáme žádnou moc ani zbraň, kterou bychom mohli toho samozvaného stvořitele Zániku zastavit. Ty principy ovládat umíš?"

"Jsem začátečník," vzdychl jsem, "mám určité teoretické znalosti, ale vyjma toho nešťastného pokusu o likvidaci zlé podstaty Černočepelů jsem je nikdy nezkoušel v praxi."

"Myslíš, že by ses to dokázal naučit?" Ebidramon spatřoval naději v mých čarodějných schopnostech. V nich se mi nikdo nemůže rovnat… tedy nikdo, koho známe. Ale magie principů? Žádný živý tvor není oprávněn ji použít. Nejmocnější magie vůbec… S bodnutím značných obav jsem si uvědomil, že to může být ta jediná možnost. Dosud neznámý nepřítel všeho živého i mrtvého s principy zacházet umí. Není to tedy nemožné. Zvládnul bych to i já?

"Nevím, Ebidramone," řekl jsem, "ohledně téhle oblasti magie existuje jen minimum pramenů. Skoro nic není známo. Metoda pokus omyl by byla extrémně nebezpečná, navíc by zabrala spoustu času, který nemáme."

"Byla by snad nebezpečnější než hrozba zničení Veškerenstva?" opáčil rudý drak vcelku trefně.

"Asi stejná. Musíme se pokusit zjistit víc. Svolej a informuj všechny, koho můžeš. Já musím do Grauworru - když pozdržím zkázu Bratrstva, bude se mít Ničitel všeho čím zaměstnat, a tím získáme čas."

"Dávej na sebe pozor," pronesl Ebidramon ustaraně. Vidina, že možná jediný tvor, který by mohl při napadení Ničitelem účinně bránit Šerii, se vydává do nejhorší válečné vřavy bránit hordu strašných černokněžníků, se mu pranic nelíbila. Kdybych nakrásně padl v boji, koho by pak pověřil studiem nejmocnější magie a bojem s Ničitelem? Kdo by mohl být dostatečně způsobilý?


"Budu," slíbil jsem a s tím jsem ho opustil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama